Poděkování kolektivu na transplantační JIP v Ostravě

Říká se, že člověk si začne vážit svého zdraví, až když je ouvej. Někdo se zase potýká s komplikacemi jako já, již od dětství. V obou případech bychom ale měli být zodpovědní, opatrní a dělat vše pro to, abychom si své zdraví udrželi – je to totiž to nejdůležitější co v životě máme.

Dnes je to 10 let a 3 dny, co jsem tady ležel poprvé. Bohužel, ne vždy se naše touhy a přání plní tak, jak bychom si přáli. A tak mne letos v červnu čekalo „repete“ – a já doufám, že již opravdu poslední.

Chtěl bych touto cestou moc poděkovat zdravotníkům z transplantační JIP Fakultní nemocnice Ostrava, chirurgům a také paní doktorce Dědochové za to, že mi dali šanci na nový život, šanci znovu se nadechnout a bez větších omezení žít. Že mi dali šanci být tátou, manželem a aktivním člověkem opět naplno.

Jsou tady moc šikovní, příjemní, energičtí, pečliví – zkrátka profesionálové. A já ještě jednu z celého srdce děkuji, děkuji za vše! 

A proč tohle vůbec píšu? Jednak proto, že občas slyším a čtu, že to je jen jejich práce, jejich volba, tak nač děkovat.

Ale ono to není jen práce, je to poslání, je to ohromná zodpovědnost, kterou opravdu nemúže dělat každý. Zachraňují to nejcennější co máme – naše zdraví a životy. A nejenom těm, ale i všem ostatním z IZS – HZS Moravskoslezského kraje, Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje a Policie České republiky … všech bychom si měli vážit a umět jim vyjádřit svůj dík.

A v poslední řadě proto, že je potřeba připomínat to, že bychom o své zdraví měli pečovat, věnovat mu čas a zbytečně nehazardovat.

Mějte se fajn a buďte na sebe opatrní!