ČŠI zjistila na orlovské ZUŠ závažné nedostatky. Ředitel Vyoral by měl být okamžitě odvolán.

Závěrem loňského roku 2023 vyšla v tichosti nová inspekční zpráva České školní inspekce. To, že se něco na orlovské „zušce“ děje jsem se dozvěděl již v polovině září 2023 od zdroje, který si přál zůstat v anonymitě. Informace, které jsem v té době získal jsem se snažil samozřejmě ověřovat a jelikož ani učitelé, kteří v návaznosti založili v listopadu Odborovou organizaci zaměstnanců ZUŠ J. R. Míši, Orlová si nepřáli nic zveřejňovat, píši tento článek až nyní. Tolik jen na úvod pro dokreslení situace, proč se o tak závažné situaci a zjištěných nedostatcích zmiňuji až na konci ledna 2024.

Inspekční zpráva ČŠI

Jde o vůbec nejdelší inspekci, která od roku 2002 na škole probíhala. Trvala neuvěřitelných 22 dní! A s ohledem na nedostatky, které v ní lze nalézt, je velmi zvláštní, proč zřizovatel nepožádal o kontrolu daleko dříve, tedy, přesněji řečeno před tím, než prodloužil současnému řediteli Andrei Vyoralovi mandát. Důvod je jednoduchý – již v roce 2018 proběhla na škole inspekce a ta také zjistila několik nedostatků ve vedení této umělecké instituce, proto se domnívám, že bylo namístě se jako zřizovatel ujistit, zda byly napraveny zjištěné nedostatky, zda je prodloužení mandátu ředitele, který patrně proběhl bez výběrového řízení (nevím o tom, že by bylo nějaké vyhlášeno) – zcela relevantní. Pojďme se tedy podívat jaké nedostatky byly ve škole zjištěny a jak se vedení školy vypořádalo s nedostatky vytknutými v předchozí inspekci.

Provedl jsem její rozbor a srovnal s předešlou inspekční zprávou, která je z 18. května 2018. Pokusil jsem se také analyzovat i Školní řád a Vzdělávací program školy, který je umístěn na stránkách školy a který vstoupil v platnost v červnu 2023.

Klíčové rozdíly v nedostatcích vedení školy identifikované v roce 2023 a jejich dopad na fungování školy.

Styl vedení a komunikace: V roce 2023 byly zdůrazněny problémy se stylem vedení školy. Autoritativní přístup ředitele vedl k nespokojenosti mezi zaměstnanci, což negativně ovlivňuje morálku a spolupráci, a tím celkovou efektivitu školy.

Vzdělávací proces a kvalita: inspekční zpráva také pojednává o zjištěných nedostatcích ve vzdělávacím procesu, zejména v mentorování nových učitelů a integraci inovativních výukových metod. Což je také aspekt, který vede ke zhoršení kvality vzdělávání a adaptaci na nové vzdělávací trendy.

Zařízení a vybavení: otázka zastaralého a esteticky neuspokojivého vybavení, na které zpráva poukazuje zejména v hudebním oddělení je dlouhodobě neřešeným problémem a v inspekční zprávě se objevuje opakovaně. Je zcela zřejmé, že tento nedostatek ovlivňuje jak kvalitu vzdělávání, tak omezuje učební zkušenosti studentů. V době, kdy ještě existoval Petiční výbor, bylo několikrát žádáno o navýšení rozpočtu pro orlovskou ZUŠ, a to jak písemně tak i osobně na zasedání krajského zastupitelstva při projednávání rozpočtu. Není nám známo, že by pan ředitel takové požadavky někdy podpořil nebo sám inicioval.

Strategické plánování a vize: pan ředitel Vyoral na jednáních opakovaně uváděl, že hledá pro školu vize, jak ji posunout dál. Naposledy se pokoušel navázat i partnerství se ZUŠ v Říčanech (v květnu 2023 společná účast na ZUŠ OPEN v Orlové). Dle provedené inspekce to ale vypadá, že jasný strategický směr a zapojení všech zaměstnanců do rozhodovacího procesu zcela chyběl. Škola se tedy nemůže efektivně rozvíjet a implementovat dlouhodobé cíle.

Pokles počtu studentů: z mého pohledu naprosto účelový krok, který koresponduje již s dřívějšími vyjádřeními náměstka pro školství, Stanislava Folwarczneho a také neochotu zřizovatele navýšit kapacitu žáků, využít prázdné prostory školy a otevřít další obory, které v regionu chybí a mohou mít významný potenciál. Zpráva poukazuje na významný pokles počtu studentů, zejména v hudebních a tanečních odděleních. V několika případech došlo také k odchodu pedagogů, kteří se rozhodli uplatnit své zkušenosti v jiné škole a s ním odešli pochopitelně i jejich žáci. Je nezpochybnitelné, že tento problém negativně ovlivňuje životaschopnost školy a rozsah příležitostí pro studenty.

Manažerské selhání nebo laxnost ze strany zřizovatele?

Jsem přesvědčen, že dřívější inspekce mohla předejít k prohlubování zjištěných nedostatků a umožnila by tak včasné zásahy a změny k jejich řešení. Nemohu posoudit, do jaké míry by dřívější kontrola ze strany ČSI nebo samotného zřizovatele mohla uvedeným problémům zabránit, ale myslím si, že se shodneme v tom, že případná náprava je také o ochotě vedení školy implementovat potřebné změny. Stejně tak je potřeba zdůraznit, že významný dopad na fungování školy má i její zřizovatel.

Pokud kraj, navzdory veřejnému apelu – dle níže uvedeného ohlédnutí na historii kauzy, na nedostatky, nadále podporoval současného ředitele a odmítal jakoukoliv konstruktivní diskusi o problémech ve vedení školy, může to naznačovat i politickou motivaci nebo jiné zájmy, které nejsou přímo spojeny s kvalitou školního vzdělávání. Má hypotéza o politicky motivovaném úmyslu uzavřít toto školní zařízení vyplývá z dosavadních zkušeností, výsledků jednotlivých jednání a postojů jednotlivých zúčastněných stran. Čtenář však může mít jiný názor, a proto se snažím poskytnout komplexní pohled na celý vývoj této smutné kauzy, které bohužel povede k demolici budovy školy a poškodí dobrou pověst nejen zařízení, které bylo dříve významným nositelem kulturního dění v Orlové, ale celkově pověst celého města.

Na druhou stranu nemohu jednoznačně říct, že současný ředitel školy Vyoral neudělal absolutně nic. Oproti inspekční zprávě z roku 2018 byly učiněny některé pokroky, jako například v oblasti technického vybavení a nově vytvořených webových stránek. Velmi kladně hodnotím i online přihlášku ke studiu. Dokonce došlo i ke zřízení profilu na sociální síti Facebook, který jsem doporučoval ještě ředitelce Blance Zátopkové. Zřízení tohoto komunikačního média bylo rovněž doporučováno na jednání tehdejší Komise pro média Rady města Orlové, které se pan ředitel Vyoral jednou osobně zúčastnil. Oba uvedení ředitelé jednoznačně tento způsob propagace dlouhodobě odmítali a argumentovali tím, že škola má svou vlastní bublinu a kdo si chce něco o škole najít, tak si to sám najde. Řada nedostatků z roku však 2018 zůstala neřešena nebo se dokonce prohloubila. Trnem v oku je i nefunkční sociální zařízení ve foyer, které je dlouhodobě mimo provoz

Zpráva poukazuje také na problémy v autoritativním stylu řízení školy, nedostatečnou podporu začínajících učitelů a obecně na nevyhovující stav vybavení školy. Tato situace naznačuje, že i když byly učiněny určité kroky k zlepšení, celkově nedošlo k výraznému pokroku v řešení klíčových problémů identifikovaných v roce 2018. Opakující se problémy a nedostatečný pokrok v řešení zjištěných nedostatků naznačují, že klíčové oblasti pro zlepšení nebyly adekvátně adresovány. To může být výsledkem nedostatků v manažerských dovednostech nebo přístupu k vedení školy a samotného zřizovatele. A tak se ptám – je to snad účel, nechat školu v takovém stavu, záměrně ji neopravovat, přehlížet tyto nedostatky, aby se pak mohlo ukazovat prstem na její havarijní stav?

Dokonáno, po letech se konečně podařilo kraji „zničit“ orlovskou lidušku a snížit její kulturní postavení, které má dopad na celkové PR města.

Můžeme spekulovat, zda výsledek práce současného ředitele je čistě o manažerské nekompetentnosti, nebo jen pan ředitel poslouchal noty zřizovatele, aby dlouhodobý spor orlovanů o zachování výuky a modernizaci současných prostor školy definitivně ukončil ve prospěch zřizovatele. Vezmu-li v úvahu, že zřizovatel opakovaně argumentoval klesajícím zájmem o výuku a plánoval přesun do menších prostor s cílem zbourat současnou budovu, mohlo být dosazení současného ředitele způsob, jak obhájit svůj záměr. Tento scénář naznačuje, že rozhodování může být motivováno faktory mimo vzdělávací a pedagogické zájmy, což bude mít dalekosáhlé důsledky pro školu, její studenty ale i pro město Orlová.

A proč si to myslím? Žádná analyzovaných inspekčních zpráv (2018 a 2023) přímo neuvádí, že by vedení školy žádalo o navýšení rozpočtu nebo investiční zásahy. O navýšení investic z rozpočtu kraje se snažila dlouhodobě občanská veřejnost prostřednictvím Petičního výboru, ke kterému se časem přidalo i vedení města Orlová. Kdo tedy ponese zodpovědnost za současný stav orlovské ZUŠ? Měl by někdo nést i politické následky?

Inspekční zpráva nezmiňuje, že by se výuka měla stěhovat do jiných prostor o které tak ředitel Vyoral básnil. Nutno však říci, že pan ředitel na záměru přestěhovat výuku pracoval velmi aktivně a navrženou studii podle mých informací dokonce i připomínkoval. Do dokreslení situace: v dubu proběhla informace o tom, že je hotové územní rozhodnutí a připravují se podklady pro stavební rozhodnutí. Zdali došlo k podání či nikoliv – nevím. Do konce roku 2023 měl být vybrán i realizátor a v létě 2025 se měli žáci stěhovat do nových prostor bývalé obchodní akademie. Co mě ale zaráží na vyjádření pana ředitele, je to, že si od nových prostor slibuje vyšší zájem žáků. Nikdy nebylo ze strany pana ředitele ani ze strany zřizovatele řečeno, kolik žáků bude nová škola schopna pojmout. Proč nebylo možné navýšit počet žáků v současné budově ZUŠ, proč nebylo možné otevřít nové umělecké obory, které by škole pomohly zlepšit své postavení a celkovou situaci?

Závěr

Je smutné, že až po sedmi letech snahy Petičního výboru za zachování budovy ZUŠ J. R. Míši v Orlové – Porubě, se probrali další rodiče a pedagogové a začali tuto dlouhodobě neuspokojivou situaci konečně řešit. Když se ohlédnu do minulosti, tak ze školy odešli (nebo byli odejiti) i tehdejší zastánci současného ředitele. Před komunálními volbami v roce 2022 mi přišla od jednoho z rodičů SMS, že ředitel před začátkem školního roku vyhodil zástupce ředitele Martina Szymika.

Kdyby tenkrát v květnu 2019 přišlo na jednání s vedením města Orlové přišlo více rodičů a pedagogů, nemusela by být orlovská liduška v takovém rozkladu. Pochybuji, že se najde někdo, kdo bude chtít školu dát manažersky dohromady, stejně tak pochybuji, že se ještě najde se zřizovatelem společná řeč. Na mnou vznesený dotaz, který se týká výše uvedené inspekční zprávy, ale i dalších poznatků, ze kterých vyplývá, že se pan ředitel patrně nechoval profesionálně, kraj neodpověděl a mlčí.

Orlová nemusí trpět špatná rozhodnutí kraje a je proto potřeba volat po zodpovědnosti všech, kteří ji svými rozhodnutími ublížili.

Trocha historie

Na závěr si dovolím připomenout historii kauzy kolem ZUŠ J. R. Míši v Orlové – Porubě.

Vše začalo již v květnu 2013, kdy se poprvé začalo hovořit v kuloárech o plánovaném přestěhování výuky z budovy ZUŠ J. R. Míši v Orlové – Porubě do prostor orlovského gymnázia. Důvodem bylo podle tehdejší náměstkyně hejtmana pro školství, Věry Palkové, najít úsporná řešení, jelikož není budova školy naplno kapacitně využívána. Již tehdy panovaly z uvedeného plánu zřizovatele, kterým je Moravskoslezský kraj obavy jak ze strany rodičů, tak i některých pedagogů. O kauzu se tehdy zajímala i tehdejší orlovská poslankyně Mgr. Jana Drastichová.

Začátkem roku 2015 pak vznikl petiční výbor a lidé orlované začali podepisovat proti záměru zřizovatele Petici za zachování budovy ZUŠ J. R. Míši v Orlové-Porubě. Započala tak neúnavná práce, která si kladla za cíl nejen zachránit budovu školy a přimět zřizovatele k její rekonstrukci a obměně vybavení, ale také zjistit, co se skrývá na pozadí tohoto – podle kraje, jediného možného řešení.

V průběhu několika let docházelo k postupné likvidaci školy a jejího zázemí, kterému její zřizovatel jen nečinně přihlížel. Petiční výbor, kterého jsem byl posléze součástí se domníval, že jde o čistě politicky motivovaný záměr a že má patrně kraj nějaké své vlastní záměry s budovou či pozemkem na kterém se budova školy nachází. Ze strany tehdejšího vedení školy byl velmi laxní přístup v její propagaci, náboru nových žáků či vyjednávání se zřizovatelem o možném navýšení kapacity žáků, které bylo na pokyn zřizovatele zastropováno. Tehdejší ředitelka Blanka Zátopková ještě za svého působení stihla zrušit žákům a jejich rodičům, kteří čekali na konec výuky ve foyer bufet. Pak v únoru 2016 na svou funkci rezignovala.

Všichni byli v očekávání, že nastoupí nový ředitel školy, který bude snad i krizovým manažerem a který pomůže dostat orlovskou lidušku opět do kondice. V červnu 2016 přijel do Orlové představit Andrej Babiš představit Ivo Vondráka, jako kandidáta na hejtmana Moravskoslezského kraje. Poté jsem inicioval schůzku s Ivo Vondrákem, se kterým jsme spolu s kolegy z petičního výboru chtěli probrat jeho vizi v řešení kauzy kolem orlovské ZUŠ. Ke schůzce došlo 4. listopadu 2016 na rektorátu VŠB. Schůzka byl tehdy velmi podnětná, pan Vondrák si dělal spoustu poznámek a přislíbil řešení, mezi kterým bylo i nalézt krizového manažera, který by pomohl situaci na škole řešit. V lednu 2017 to ještě vypadalo nadějně.

Pak ale přišla studená sprcha. Příslib, který hejtman Ivo Vondrák dal představitelům Města Orlová – starostovi Ing. Tomáši Kučovi, místostarostce Ing. Petře Jenčmionkové a členům petičního výboru, dodržen nebyl. A na jednání konaném 9. 5. 2017 na KÚ MSK za účasti náměstka pro školství, Mgr. Stanislava Folwarczneho nejen že působil velmi arogantně a doměřeným způsobem, který naznačoval, že jej spíše otravujeme něčím, co ho absolutně nezajímá, ale sdělil nám, že kromě plánovaného stěhování výuky se připravuje i demolice současné budovy orlovské ZUŠ.

Dne 24. 5. 2017 proběhl konkurz pro obsazení pozice ředitele ZUŠ J. R. Míši v Orlové-Porubě. Z veřejně známých informací ovšem vzešly také významné pochybnosti k osobě Krajem vybraného kandidáta. Vybraný kandidát již v roce 2012 uspěl v konkurzním řízení na obsazení funkce ředitele ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově, ale konkurz byl následně krajem zrušen pro odpor pedagogů zmíněné školy, především pro negativní skutečnosti týkající se tohoto vybraného uchazeče. Jako petiční výbor jsme doufali, že zřizovatel vezme tyto zjištěné skutečnosti v potaz a výběrové řízení zruší. Bohužel, nestalo se tak a Andrej Vyoral nastoupil do funkce ředitele orlovské lidušky. Nutno připomenout, že na výběrovém řízení konkurzní komise nepřipustila žádný návrh, který by vedl ke zlepšení kondice školy, ať už je řeč o otevření nových oborů nebo využití volných prostor školy. Tehdy jsem si vzpomněl na slova Ivo Vondráka, která pronesl ještě na rektorátu VŠB, cituji: „Je velmi důležité, aby do funkce ředitele orlovské ZUŠ byl vybrán takový člověk, který je a bude schopným manažerem, který školu povede dál, kupředu a bude ji rozvíjet v rámci možností uměleckého vzdělávání.“

Na předmětné schůzce jsem oběma pánům předkládal svou analýzu, ve které jsem poukazoval na kapacity základních uměleckých škol na území našeho kraje a zájmu o umělecké vzdělávání, které jsem měl podloženo jak statistikami Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak i z vyjádření ředitelů jednotlivých škol, protože pan Folwarczny operoval demografickým vývojem kraje a poukazoval na nezájem o umělecké vzdělávání. Ani to je nepřesvědčilo, že orlovská ZUŠ má opět na to se stát významným nositelem kulturního dědictví.

S ředitelem Vyoralem pak proběhlo jedno jednání u kulatého stolu společně se zástupci města a přizván byl také na jednání Komise pro média Rady města Orlová, ve snaze nalézt možnosti jak zlepšit propagaci školy. Jednání nikam nevedla a zdálo se, že ředitel Vyoral má pouze svou vlastní vizi a nepřipustí nic jiného. O pomoc jsem tehdy žádal i ministryni školství Kateřinu Valachovou nebo tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Nikam to nevedlo. 24. dubna 2017 jsem se pak zúčastnil na pozvání ředitelky Odboru Kabinetu předsedy vlády ČR s kolegyní Táňou Grocholovou setkání předsedy vlády Andreje Babiše v ostravském hotelu Clarion, kde byl přítomen jak Ivo Vondrák, tak i ministr školství. byla mi přislíbena možnost jednat s kompetentními osobami. Samotný Babiš se ale k dané věci nechtěl vyjadřovat a odkázal mne na Vondráka, který utekl do VIP prostor, a i když mu ochranka sdělila že s ním chceme hovořit, ignoroval nás. Dotaz, který byl adresován ministrovi školství pak během debaty s občany Ivo Vondrák zarazil – nedovolil moderátora dotaz ani přečíst celý a arogantně zopakoval již známý postoj zřizovatele jak naloží s budovou orlovské ZUŠ.

Zřizovatel nesouhlasil ani s převedením školy pod město, které o ni stálo. Když pak po všech těch prohrách o zachování orlovské lidušky klesl i zájem ze strany občanské veřejnosti a pedagogové se odmítli do toho dále angažovat (patrně ze strachu). Nemělo smysl dále jednat.