Novoroční projevy

Poslechl jsem si novoroční projevy vrcholných politiků a to prezidenta Petra Pavla, premiéra Petra Fialy, Andreje Babiše a Kateřiny Konečné. Chvíli trvá, než si člověk dohledá potřebná data aby si ověřil, jak moc se odlišuje projev těchto politiků od reality. Svou analýzu vezmu chronologicky od pana prezidenta. Tak pojďme ma to.

Petr Pavel

Projev prezidenta hodnotím kladně. Nezaznamenal jsem ani populiatickou ani útočnou rétoriku vůči svým oponentům. I když bych osobně nějakou kritiku směrem jak k vládě tak I opozici uvítal. Mohl by tak projev být více konstruktivní a zaměřen víc na veřejný zájem.

Nicméně to nic nemění na skutečnosti, že i tak působil projev prezidenta nadstranicky.

Jeho zmínka o přechodu Ceska k euru je často diskutováným tématem a ekonomové v tomhle nejsou jednotní. Rozhodujeme mezi tím, zda upřednostňujeme ekonomickou stabilitu a integraci s eurozónou nebo flexibilitu naši současné měny. Přijetí nebo nepřijetí eura není jediným faktorem ovlivňujícím ekonomickou odolnost země. Důležitou roli hraje také struktura ekonomiky, vládní opatření a schopnost přizpůsobit se novým podmínkám.

Petr Fiala

projev předsedy vlády nebyl veden útočnou rétorikou proti oponentům. A ačkoliv označením „prodejce strachu“ nikoho neoznačil, z dnešních komentářů a příspěvků je zjevné, že spousta politiků se v tom i tak našla a měla nutkání se k tomu vyjadřovat. Že by potrefená husa …

Premiér volili umírněný a konstruktivní tón, zaměřený na výzvy a cíle pro Českou republiku. Kritika mířená na předchozí vládu za zvýšení zadlužení Česka je podložena fakty, neboť během předchozího vládního období skutečně došlo k výraznému nárůstu státního dluhu. To jsou dohledatelné informace, které jsou podloženy ekonomickými daty.

Nicméně v případě nezvyšování daní a zachování valorizačního mechanismu důchodů došlo k nesplnění závazků. Uvítal bych zde upřímnou sebereflexi a to i přesto, že toto téma několikrát rozebiral v různých debatách.

Andrej Babiš

Andrej Babiš použil ve svém projevu naopak ostrou kritiku vlády. Což je úkolem opozice. Bylo by to ovšem v pořádku, pokud by byla podložena konkrétními ekonomickými daty. Což bohužel v projevu chybělo.

Za pravdu Babišovi dávám v jeho srovnání s finanční zátěži pro občany způsobené inflací a dalšími vlivy.

ALE! je třeba znovu připomenout, že současnou ekonomickou situaci stále ovlivňují i špatná rozhodnutí předchozí Babišovy vlády zejména v důsledku veřejného dluhu, rozpočtových deficitů a strukturálních problémů. Možná to zní jako ohraná gramofonové deska, ale ekonomika nefunguje na principu kouzelné hůlky.

Je pravdou, že Česká republika zaznamenala mírný pokles relativní životní úrovně ve srovnání s průměrem EU, přesto má nejvyšší HDP na obyvatele mezi zeměmi V4. Konkrétně Maďarsko a Slovensko, jejichž politika je Babišovým vzorem oproti Česku stagnuje a ekonomicky klesá. Rovněž se zde opírám o dohledatelná ekonomická data. Takže lze říci, že kdyby byl nyní premiér Babiš a ministryně financí Schillerová, byli bychom na stejné a dost možná i horší úrovni než Slovensko s Maďarskem.

Míra ohrožení příjmovou chudobou v České republice byla za Babišovy vlády stabilně nízká a pohybovala se kolem 9–10 %, tj. každý desátý obyvatel byl ohrožen chudobou. V roce 2023 – tedy už za Fialovy vlády se tato hranice pohybovala kolem 9,8 %. Takže tvrzení Andreje Babiše neodpovídá skutečnosti!

Zadlužení

Nárůst státního dluhu od nástupu této vlády do současnosti (konec roku 2024) se státní dluh zvýšil z 2,47 bilionu Kč na přibližně 3,11 bilionu Kč, tedy o 640 miliard Kč. Ke zvýšení zadlužení tedy opravdu došlo. ALE! V procentuálním vyjádření vzrostl státní dluh za vlády Andreje Babiše o přibližně 52 %, zatímco za vlády Petra Fialy o přibližně 26 %. Suma sumárum, tvrzení, že by současná vláda zadlužila Českou republiku 3,5krát více než všechny předchozí vlády dohromady je lživé a manipulativní!

Podpora podnikatelů

Nemůže být pochyb, že i zde jde o populiatickou a zavádějící rétoriku. Stačí si dohledat prohlášení Andreje Babiše směrem k podnikatelům za poslední 4 roky vč. jeho historického přístupu k malým podnikatelům. Závěrem chci jen říci, že kritika vlády je z pozice předsedy nejsilnější opoziční strany namístě, jeho útočná a populistické rétorika spíše apelem na negativní emoce Česku neprispívá ba naopak, šíří blbou náladu.

Kateřina Konečná

Projev předsedkyně KSČ a lídryne koalice Stačilo v podstatě kopíruje v některých částech rétoriku Andreje Babiše. Což je pochopitelné, protože se neustále spekuluje o tom, zda se hnutí ANO spojí po volbách s tímto slepencem nebo upřednostní Motoristy.

Nutno však ale říci, a věřím, že jsem si toho nevšiml pouze já. Proč vlastně paní Konečná kandiduje do Sněmovny když ještě nedávno urputně obhajovala svůj mandát europoslankyně? Jsou její voliči smíření s tím, že sliby, které před volbami do EP dala není nebude schopna řešit? Tedy, pokud se dostane do Sněmovny. Bude se totiž muset rozhodnout, na obou židlích sedět nelze.

Vládnout v Česku ale nebude, ledaže by ji Babiš vzal do koalice a i tak mu bude dělat užitečnou loutku. Hlasy Stačilo nejsou klíčové pro sestavení většiny. A i kdyby byl tenhle slepenec součástí koalice, jeho nízký počet mandátů by znamenal omezený vliv na změny zákonů. Takže vliv nula-nula-nic. A bohužel, stejně to je i s jejím vlivem v EP čehož si je paní europoslankyně vědoma..

Závěrem

Letošní rok bude pro naši zemi skutečně klíčový. Česko se bude rozhodovat mezi dvěma cestami. Jedna nabízí jednoduchá, avšak často populistická řešení bez racionálního základu – taková, která nás mohou zavést směrem, jaký nyní vidíme na Slovensku, kde se koalice Roberta Fica rozpadá, zdravotnictví kolabuje a kultura je na pokraji zániku. Nebo do Maďarska, které v mnoha oblastech zaostává a čelí vážným ekonomickým i společenským problémům.

Druhá cesta je možná náročnější, trnitá a vyžaduje odvahu i úsilí. Je to však cesta opřená o reálnou vizi, podložená daty a s cílem zajistit lepší budoucnost pro naši zemi. Máme demokracii, svobodu projevu a stabilní instituce – hodnoty, které bychom měli chránit. Naše země si nezaslouží politické experimenty, ale odpovědnou a smysluplnou politiku, která zajistí důstojný život pro každého z nás.

A jak řekl T. G. Masaryk: „Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti, demokracie je názor na život, spočívá na důvěře v lidi, v lidskost a v lidství.“