Svoboda není samozřejmost a proto je zapotřebí o ni nadále bojovat

17. listopad, den na který vzpomínáme jako Den boje za svobodu a demokracii. Svobodu, o kterou bojovali mladí lidé. Jejich boj nebyl jednoduchý a stále není svoboda jednoduchá.

Není to jen další den či další svátek v kalendáři. Tento den nám hlavně připomíná, že o svobodu a demokracii musíme bojovat neustále, každý den. Připomíná nám naši odpovědnost. Připomíná nám také slova prezidenta Václava Havla, že v demokracii se musí angažovat všichni.

To, že svoboda není jednoduchá vnímáme i teď, po 33. letech, kdy nám za humny zuří válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Strach o svobodu také přichází i s populistickými skupinami, které kteří žijí a krmí společnost šířením nenávisti.

Komunisté již sice ve Sněmovně nejsou, ale stále je tady možnost, že po Miloši Zemanovi převezme funkci Andrej Babiš. Což by pro výše uvedené skupinky šířící dezinformace a nenávist znamenalo další vyhranou bitvu na cestě k moci.

Svoboda není samozřejmost a proto je zapotřebí o ni nadále bojovat, bránit ji a ctít její hodnoty. Tak, jak to činili naši předkové v listopadu 1939 a následně v listopadu 1989. Nepolevujme, musíme sebe i ostatní i nadále učit pravdě, dialogu, toleranci, vzájemné úctě a respektu. Strach, panika, nenávist, sobeckost, nesmí ovládnout naši zdravou mysl a srdce.

Buďme hrdí na hodnoty, které svoboda a demokracie symbolizuje, buďme hrdí na odkazy všech, kteří za svobodu a demokracii bojovali.

Nutno však poznamenat, že po listopadových událostech roku 1989 začali čeští i slovenští poslanci brojit proti Mezinárodnímu dni studentstva s odůvodněním, že jde o komunistický svátek; objevily se snahy jej zrušit. To bylo vyloučené, takže tehdejší zákonodárci prosadili, aby se 17. listopad stal Dnem boje za svobodu a demokracii; tím Mezinárodní den studentstva z kalendáře dočasně vypadl. Takto byly události ze 17. listopadu 1939 a 1941 zastíněny 17. listopadem 1989, který je intenzivně připomínaný a propagovaný. (zdroj Wikipedie)

Prosím, uctěme společně památku všech, kteří bojovali i těch, kteří položili svůj život za naši svobodu. Můžete tak učinit např. u památniku na Masarykově náměstí v Ostravě, kde jezdíváme s rodinou my. V Ostravě tenkrát revoluce začala až po brutálním potlačení studentské manifestace v Praze, komunisté, kteří se zde stále cítili neohrožení dokonce drželi hodníky v dolech a první demo stravě se v Ostravě uskutečnila až 20. listopadu. Započali ji herci Divadla J. Myrona a společně se studenty zpívali státní hymnu i studentské Gaudeamus igitur.

Letos mám tento ten bohužel opět pracovní, proto dnes uctím památku minutou ticha a zapálením svíčky. Osobně přijdeme zapálit svíčky až později.