Zvládne Česko pandemii Covidu?

Otázka, na kterou by chtěl znát odpověď snad každý. Téma, které dennodeně slýcháme ve zprávách, vídáme v článcích a diskutujeme v internetových diskusích i na sociálních sítích. Už víc jak rok Covid-19 ovlivňuje naše životy. Má velmi silné dopady na ekonomiku země, ale hlavně na životy a psychiku lidí.

Není se čemu divit, hodně lidí přišlo o práci, převrací každou korunu, ba dokonce i někteří už nemají nic a byli nuceni prodat svůj majetek. Zkrachovaly firmy, a jak vyplývá z veřejně dostupných informací, dotační programy, které měly firmy držet nad vodou, nefungují tak jak naše Vláda proklamuje. Premiér se sice chlubí ve svém „Čau lidi“, že mu píšou někteří podnikatelé, že z podpůrných záchranných programů dostávají mnohdy víc než by sami vydělali, ale není vidět, že by nějak aktivně řešil ty podnikatele, kteří naopak na podpůrné programy nedosáhnou a jejich podniky tak krachují. Premiér si prostě jede jen ty své pozitivní výsledky a ty negativní prostě přehlíží.

Společnost je rozdělena. Čím dál víc pozoruji, jak lidé v diskusích naštvaně komentují různá vládní opatření proti šíření nemoci Covid-19 a v mnoha případech je odsuzují a ignorují. Nechtějí a nenosí ochranné pomůcky, nedodržují rozestupy, pořádají soukromé večírky a někteří podnikatelé otevírají své hospody i restaurace – protože už neví, co si počít.

Je tohle ale cesta? Je tohle cesta jak překonat pandemii? Jak znovu začít žít normální život bez všech těch omezení? Všichni moc dobře víme, že když se opatření nedodržují, riziko nákazy je větší. A ať už chceme nebo ne, ono se to v těch číslech, které Vláda a jejich týmy odborníků sledují projeví. Co pak následuje? To přece víme – přísnější opatření. Někdo se domnívá, že čím více bude demonstrací, tím pro nás lépe. Je potřeba si ale uvědomit, že demonstrace mají význam, když protestujeme např. proti likvidaci nemocnice, za odstoupení nějakého politika, . Nepomůže nám ale v boji proti zákeřné nemoci, kterou Covid-19 bez pochyby je.

Chápu rozhořčený národ. I mě to štve! I já v některých opatřeních, která Vláda vydává nevidím logiku. Miluji hory a turistiku, miluju si zajít na dobré jídlo nebo na pivko s přáteli … mám 3 děti. Dcera je už dospělá, syn má 14 let a nejmladšímu je rok a půl. Ta omezení jsou hrozná! Ale rozhodně není cesta v jejich porušování a ohrožování se navzájem na životě a zdraví.

Tato vláda má obrovský problém! Má obrovský podíl na tom, že je společnost rozdělená, že spousta z nich nevěří na účinnost vládních opatření, že nevěří na používání ochranných pomůcek jako jsou roušky či respirátory a v poslední době se brání i samotnému očkování. Vláda totiž nekomunikovala a stále nekomunikuje srozumitelnou řečí směrem k občanům této země. A z diskusí, které lze sledovat např. na internetové televizi DVTV, Vláda nekomunikuje ani s odborníky. Dá se říci, že tato Vláda koná spíše politická rozhodnutí, než rozhodnutí, založená na odborných argumentech a nechce si přiznat pochybení. Ostatně tohle neumí přiznat nikdo z hnutí ANO. My na karvinsku to moc dobře víme. Stačí si vzpomenout na zrušení orlovské nemocnice, která by se teď jo panečku hodila! Myslíte si, že to pan hejtman Vondrák přizná? Kdeže … jedině pan náměstek Gebauer z toho byl tak hotový, že musel odjet na ozdravný pobyt do Keni.

Divím se, že na to jaké má premiér Andrej Babiš „skvělý“ PR tým, které mu bezpochyby zajišťuje neustálou popularitu a přízeň, že už dávno nevymyslel, jak správně komunikovat s občany, aby předešli situaci, kterou tady teď máme, aby to jeho „Best in Covid“ nebylo terčem posměchu.. Bylo by milionkrát užitečnější, kdy místo PR fotek, jak se premiér nechal očkovat, jak je u předávky vakcín, jak má call s tím a támhletím co měl přijít, ale nepřišel …běžely v médiích odborné diskuse s lékaři, imunology, hygieniky, diskuse do kterých by se mohla zapojit i široká veřejnost, či různá informační sdělení o tom,, co jaká opatření znamenají, proč jsou důležitá apod. Na co má ten náš premiér ta média … jo pardon, já zapomněl, on jim vlastně nic diktovat nemůže …

Lidé už delší dobu dávají Vládě jasné signály. Ale Vláda si jede pořád tu svou písničku jako ohraná gramofonová deska. Vláda, jako by si nechtěla přiznat, že bez spolupráce lidí, boj s covidem nezvládne. Nařizovat restrikce, když lidé pořádně neví, proč by je měli dodržovat. Proklamovat očkování, když lidé nemají dostatek informací o jeho účinnosti a vedlejších účincích, nařizovat používání ochranných pomůcek, kterých není schopna Vláda zajistit dostatek a v požadované kvalitě, které navíc objednává z Číny, namísto toho, aby podpořila české firmy … Vláda nekoná, a opozice se jen na jejich chybných rozhodnutích vozí. Pořád jen posloucháme co je potřeba udělat a proč, ale neděje se tak. Opozice už měla dávno sdělit Vládě nedůvěru a premiér měl jít od toho pomyslného kormidla pryč. Lidé tak mají potřebu si vyhledávat informace sami a to má za důsledek šíření neodborných názorů, desinformací, hoaxů i konspiračních teorií, které namísto té potřebné a důležité informovanosti, která chybí – válcuje internet a sociální sítě.

Lidé ve svých očích a myšlenkách pak zkrátka vidí, že za jejich zmařené životy, za jejich ztrátu zaměstnání či podnikání mohou jen „ti nahoře“. Lidé přestávají věřit politikům a odklánějí se k populistickým a v některých případech i k extremistickým názorům. Na sociálních sítích vídáme stále další a další videa těch, kteří se natáčejí jak vypískali prodavačku, ochranku v supermarketu a šli si nakoupit bez roušky či zde kolují záznamy ze zásahu policie, která musí dohlížet nad dodržování nařízených opatření.

Zvládne Česko ještě najít cestu ven?

Česko umí držet pospolu, když chce. Loňský rok, když jsme šili roušky a pomáhali policistům , zdravotníkům či našim sousedům, toho byl důkazem. Co ale potřebujeme, tak to je pozitivní změna přístupu – a to nejen naší Vlády, protože teď už to není jen o ní – teď je to hlavně o nás! Vláda tomu může jen pomoci a to tak, že nebude zatajovat informace, že s námi bude mluvit zcela otevřeně a transparentně. Věřím, že každý člověk dokáže racionálně uvažovat a pokud má správné informace, dokáže se i správně rozhodnout.

Vláda musí jednoznačně vést zcela otevřenou a na argumentech založenou informativní kampaň. Lidé nepotřebují vědět kolik hodin spí či nespí pan Havlíček, nebo s kým zrovna posnídal premiér. Lidé potřebují vědět proč jsou navržená opatření důležitá, proč je mají dodržovat, co je v sázce, když je dodržovat nebudou a koho tím mohou ohrozit, kdy se otevřou restaurace, kultura, sport a další … lidé potřebují vědět, jak je možné, že se tak rychle vytvořila vakcína, jak je spolehlivá, i jaká jsou rizika. Vláda samozřejmě musí bojovat i s desinformacemi, různými spekulacemi a konspiracemi. Očkování musí být dobrovolné, ale zejména se musí Vláda snažit přesvědčit ty, kteří ho opravdu potřebují a kteří by bez něj mohli mít velmi vážně a život ohrožující komplikace.

Podle průzkumu agentury Median, se chce očkovat v naší zemi 64% obyvatel. (info z března 2021) Z toho 40% preferuje vakcínu od Pfizeru, 27% AstraZenecu a 11% Sputnik V. Věřím, že pokud se skutečně naočkuje takové procento lidí, bude to dostačující na to, aby se ulevilo našemu zdravotnictví a budeme moci postupně přejít opět k normálnímu životu. Čím větší číslo očkovaných, tím samozřejmě lépe, ale nemůžeme lidi za těchto okolností nutit. Lidé si musí sami přehodnotit své priority. Každý sám za sebe si musí odpovědět na otázku, zda může někoho svým rozhodnutím ohrozit na životě a zda s tím také pak dokáže i žít.

Závěrem

na samý závěr bych snad jen chtěl doplnit, že respektují názor každého – pokud je založen na racionálních základech, není to vyloženě sci-fi teorie a není vulgární. Rozumím, ač se nedokážu přesně vcítit do té konkrétní situace – těm, kteří přišli o živobytí, o svůj léta budovaný podnik. Není to vůbec snadné. Ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že je tady i druhá strana mince, na níž jsou ti, které covid přímo ohrožuje na životě. Buďme proto k sobě tolerantní, nebuďme sobečtí a lhostejní. I tito lidé mají rodiny, děti, přátele. I tito lidé mají právo žít. Politici nesmí národ rozdělit, nesmí je postavit proti sobě, protože pokud ano a ten pohár trpělivosti přeteče, prohrajeme.

Děkuji všem, kteří to dočetli až sem. Snažil jsem se nějak vypsat svoje emoce a pohled na aktuální situaci, která je pro nás všechny těžkou zkouškou. Přejme si jen to dobré a pokusme se tuhle zkoušku také společně zvládnout.