Omezení rychlosti
Nezařazené

Opravdu zvýší „Třicítka“ bezpečnost ve městech?

Omezení rychlosti

Jedni tomu říkají „trend“ druzí aktivisty, kteří blokují komunikace nazývají spíše ekoteroristy. Jaké jsou hlavní důvody vedoucí aktivisty k tomu, aby se ve městech omezila rychlost na 30km/h? Snažil jsem se na to přijít v diskusi s několika účastníky těchto „demonstrací“, které spíše řidiče vytočí než aby v tom hledali prostor pro diskusi nebo se nad tím, co aktivisté nosí na transparentech zamysleli. Mezi nejčastější argumenty aktivistů patří: vyšší bezpečnost, větší čistota, ticho a jedna skupina aktivistů má dokonce v popisku svého názvu „Poslední generace“ – auta už nás nebaví. Jsou ale jejich argumenty racionální a pravdivé?

V současné době se téma omezení rychlosti z 50 na 30 km/h. ve městech popularizuje. Toto omezení už můžeme vidět např. ve Španělsku, Francii, belgickém Bruselu či finských Helsinkách. Důvodem apelu na omezení rychlosti na 30 km/h v centrech měst je podle propagátorů této iniciativy hlavně snížení úmrtí při srážce vozidla s chodcem. Ministerstvo dopravy ČR v roce 2021 uvedlo, že při srážce vozidla s chodcem při 30 km rychlosti statisticky zemře pouze jediný člověk ze 40 případů. U „padesátky“ klesá možnost přežití na 80%. Což zní docela logicky. Ono snížení rychlosti o 20km/h bezpečnost opravdu snižuje, jelikož brzdná dráha a reakční doba jsou úplně někde jinde. A ještě jeden argument, který jsem zaznamenal musím říci. Údajně přibydou další parkovací místa, jelikož dojde ke změně rozhledové vzdálenosti. To je na jednu stranu sice pravda, protože u rychlosti 50km/h musí být rozhledová vzdálenost pro zastavení vozidla 35m a u „třicítky“ už stačí jen 25m. S těmi parkovací mi místy to ale tak horké nebude – zkušenost s tím mají např. v Brně. Nutno ale říci, že současná maximální povolená rychlost není to jediné, co bychom měli brát jako jediný důvod vyšší úmrtnosti a jediný prostředek jak zvýšit bezpečnost chodců, cyklistů a dalších účastníků silničního provozu.

Nalijme si čistého vína, chovat se ohleduplně a bezpečně se musí všichni účastníci silničního provozu a já začínám mít občas pocit, že řidiči motorových vozidel jsou jediní účastníci silničního provozu, kteří, kteří jsou za to pranýřováni. Nikde – alespoň já osobně, jsem nezaznamenal, že by se s takovou intenzitou řešili chodci, kteří přechází mimo vyznačené přechody pro chodce – a každý z nás minimálně jednou zažil, že mu přeběhl chodec přes vozovku v místě, kde je to riskantní. V Orlové si třeba chodci pravidelně zkracují cestu např. Na Olmovci mezi Billou a Alfredem nebo níže od vyměníku společnosti ČEZ přímo přes křižovatku. A přitom jsou zde dva přechody pro chodce. Další „zkratka“ je pak na Masarykově třídě – od San Marca na ul. Školní, a přitom je přechod také hned vedle. A mohli bychom pokračovat dál, přecházení od Orla na zastávku k nemocnici atd, atd. A není to jen Orlová, V Karviné zase často přebíhají lidé na Havířské ul. u stadionu házené.

Elektrokoloběžky a cyklisté

Podle průzkumu, který jsem dělal loni v květnu, téměř 80% respondentů označilo za uživatele elektrokoloběžek za neohleduplné při jízdě ve městě. Z toho 73% respondentů uvedlo nezodpovědné chování na chodnících a 22% na cestách. Zbylé procento tvořily cyklostezky. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že není zrovna příjemné, když kolem vás na chodníku prosviští někdo na elektrololoběžce. A už jsem viděl i experty, kteří měli na elektrokoloběžce před sebou i malé dítě – bez helmy či ochranných pomůcek si to svištěli přes kruhový objezd dál na Masarykovu třídu do centra.

Nejčastějšími přestupky uživatelů koloběžek jsou jízda po chodníku, stezkami pro chodce, po přechodech pro chodce nebo jízda tam, kam je vjezd cyklistům dopravními značkami zakázán. Často jezdí uživatelé koloběžek bez osvětlení , pod vlivem alkoholu, nepřiměřenou rychlostí nebo – jak jsem uvedl výše – jízdou ve dvou. Pokuta se zde pohybuje do 2.000 Kč a v případě kombinace vícero přestupků např. jízda na chodníku a pod vlivem alkoholu, se může vyšplhat až na 20 tis. Kč.

Pokuta zde ale podle mého názoru není řešení a nezabrání střetu elektrokoloběžky s chodcem. Uživatelé koloběžek nemají na chodnících či pěších zónách co dělat a když jsem si pročítal jednotlivé diskuse na toto téma, tak v mnoha případech to strážníci spíše přehlíží. Od roku 2024 čeká provozovatele elektrokoloběžek povinnost platit povinné ručení. Toto nařízení se bude týkat všech elektrokoloběžek s vyšší konstrukční rychlostí než 25 km/h s elektrickým motorem nebo na takové, které váží více než 25 kg a konstrukční rychlost je vyšší než 14 km/h. Tato povinnost by měla platit i pro vozítka segway. Co mi ale stále chybí je povinnost mít helmu a další ochranné prvky jako osvětlení, odrazky a dodržování bezpečné rychlosti na komunikacích. Současná legislativa tuto povinnost ukládá pouze osobám mladším 18 let.

zdroj: iRozhlas

Novelou silničního zákona vstoupilo od ledna 2021 v platnost tzv. pravidlo 1,5 metru, kterou se stanovila bezpečná vzdálenost na předjíždění cyklistů. Pravidlo budilo a stále budí velké vášně a už po osmi měsících od jeho účinnosti se hovořilo o úpravě tohoto pravidla, např. aby v místech s nejvyšší dovolenou rychlostí 30 km/h se bezpečná vzdálenost snížila na 1 metr. O ochranných prvcích jako přilba apod. se již ale nediskutovalo. A tak si kladu otázku – proč? Když chtějí cyklisté vyšší bezpečnost, tak volají po omezeních pro řidiče, sami sebe ale přimět k povinnosti mít cyklistickou helmu a další bezpečnostní prvky už patrně nechtějí. Podle studií vyplývá, že cyklistická helma zachrání život v případě samonehody 9 z 10 cyklistům. Ve druhém případě, kdy dojde ke střetu cyklisty s autem pak 4 z 10. U motorových vozidel se bere v potaz kolize na přímém úseku, s motorkou, při nárazu ze strany, nehodě na křižovatce nebo v případě kolize s jiným účastníkem. I přes to je cyklistická helma stále jen dobrovolná.

Závěr

Za mě zavedení omezení na 30km/h má smysl, pokud se zavede pouze tam, kde je riziko střetu s chodcem vyšší. Např. v ulicích, kde je škola, školka, nějaký dům dětí apod. Zavádět ji plošně napříč všemi ulicemi města prostě logiku nemá. A pokud se chceme bavit o bezpečnosti na našich cestách tak se bavme komplexně a neopomínejme na zpřísnění pravidel i pro statní účastníky silničního provozu. Mezi témata, která patří ke zvýšení bezpečnosti a snížení úmrtnosti patří i nošení sluchátek při přecházení po přechodu pro chodce a koukání se při tom do telefonu, to samé při jízdě na kole či výše zmiňované elektrokoloběžce, nošení bezpečnostních a ochranných prvků během jízdy a v neposlední řadě také možnost zavádění preventivních bezpečnostních prvků jako např. optické zvýraznění přechodů pro chodce např. pomocí piktogramů na vozovce, které pomocí technologie Eurotherm vytváří 3D efekt, který řidičům už ve vzdálenosti 10 – 15m od přechodu vyvolá iluzi, že je před ním široký zpomalovací prah, tzv. „oranžových přechodů“, jehož garantem je Nadace ČEZ a v neposlední řadě i zavádění dynamických zpomalovacích semaforů.

Bezpečnost je a vždy bude na prvním místě. O tom není třeba dlouhosáhle diskutovat, ale je nesmysl se pro dosahování tohoto cíle zaměřovat pouze jen na jednu stranu. Stejně tak nemám pochopení pro blokády silnic masou lidí s transperenty, které nevedou k racionální diskusi, ale spíše rozohňují obě zainteresované strany.

A jen taková otázka k zamyšlení. Nezvýší se zavedením omezení rychlosti na 30km/h počet lidí, kteří se s ohledem na svou bezpečnost budou chovat vlažně? Pro dokreslení otázky mám na mysli situaci, že si takový chodec může říct: no, je tu „třicítka“ tak mi nic nehrozí. Že se budeme více setkávat s uživateli elektrokoloběžek, cyklisty nebo uživateli jiných podobných vozítek na cestách do práce apod?

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *